Vytápět plynem, nebo elektřinou?

Porovnání cen vycházelo až do ohlášeného říjnového zdražení příznivěji ve prospěch plynu. Například rodina, která v domě ročně spotřebuje kolem 70 GJ (19 MWh) tepla, zaplatila za plyn zhruba o tři tisíce korun méně než rodina, která dům se stejnými teplotními charakteristikami vytápí elektřinou a elektrokotlem. Ještě hůře, a to zhruba o 40 procent, na tom byla domácnost vybavená elektrickými přímotopy. Současný pohyb s výhodností plynu trochu zahýbá a náklady se buď vyrovnají, nebo se vytápění plynem stane o nepatrnou částku dražším; vytápění elektrickými přímotopy bude nadále dražší. Levnější teplo však budou mít domácnosti s elektrickými kotli.

Rozdíly jsou ale patrné také mezi jednotlivými regiony, ve východních Čechách zaplatí spotřebitelé za stejný objem plynu o více než 1000 korun méně než ve středních Čechách a mírné výkyvy zaznamenáme také v cenách elektřiny. Rozdíly mezi elektřinou a plynem jsou přes to všechno docela zanedbatelné, navíc se dá během příštího roku očekávat další zvýšení cen elektrické energie.

Výhody a nevýhody plynu a elektřiny

Ke zdražení zemního plynu došlo s účinností od 1. července letošního roku, další růst cen je ohlášen na 1. října. Elektřina naposledy zdražila začátkem roku. Od používání plynu pro vytápění a ohřev teplé vody v domácnosti odrazuje mnoho lidí nejen jeho zdražování, ale v porovnání s elektřinou také investiční náklady. Tam, kde je relativně dostupné pevné palivo, uchylují se lidé k vytápění buď uhlím, anebo palivovým dřevem (to je z pohledu ekonomického naprosto nejúspornější). Pro plyn a elektřinu však hovoří zejména vysoký komfort a pro samotný plyn pak skutečnost, že patří mezi ekologické způsoby vytápění, i když jsou jeho zásoby omezené.

Elektrické topení má v porovnání s plynem vedle pořizovacích nákladů také další přednosti – elektřina je totiž dostupná všude, a když už domácnost v případě novostavby zavádí inženýrské sítě, obejde se při vytápění elektrickou energií s jedním elektroměrem. Domácnostem s elektrokotlem nebo elektrickými přímotopy pak rozvodné společnosti účtují dvojí sazby za spotřebu, které v tarifu D45 znamenají 20hodinový nízký tarif a čtyřhodinový vysoký tarif, přičemž cena za 1 kWh je u nízkého tarifu zhruba 3,5krát nižší než u vysokého tarifu. V době nízkého tarifu pak domácnost odebírá veškerou elektřinu, kterou v domě spotřebovává, za nižší cenu. Většina elektrické energie se ale vyrábí relativně neekologicky v jaderných a tepelných elektrárnách. Pokud tedy volíte mezi těmito dvěma možnostmi, měli byste vzít v úvahu všechny výše uvedené skutečnosti.

Cenový předpoklad

V budoucnosti se dá očekávat další zvyšování cen, a to jak plynu, tak elektřiny. Cena plynu je totiž závislá na celosvětových cenách ropy, a ty, jak známo, v poslední době dosahují rekordní výše. Ale ani ti, kdo vytápějí a ohřívají elektřinou, nemají důvod k radosti, pohyb cen obou komodit prakticky opisuje stejnou křivku. V porovnání s ostatními evropskými zeměmi jsou navíc jak plyn, tak elektřina v České republice o několik desítek procent levnější, takže s postupně přibývající deregulací trhu a rostoucí koupěschopností Čechů a Moravanů dojde k dalšímu zvýšení cen. Kromě toho bude po skončení přechodného období, které vyjednavači našeho vstupu do Evropské unie dohodli, uvalena na ceny energií spotřební daň, což znamená další výrazný potenciál zdražení.

V souvislosti se zdražováním plynu a elektřiny se pak dá očekávat také zvyšování cen pevných paliv. Hlouběji do kapsy tak budou muset sáhnout nejen majitelé rodinných domů, ale samozřejmě také obyvatelé nájemních bytů.