OKRASNÁ ZAHRADA INSPIRACE
Vesnická zahrada
U vesnických okrasných zahrad obvykle volíme bohaté zastoupení tradičních trvalek, letniček, bylinek, trav a cibulovin, které nám okrasnou zahradu rozzáří a dodají ji dynamiku po celou vegetační sezónu. Důležité je zvolit vhodnou skladbu dřevin a rostlin, tak, aby krasná zahrada zapadla do okolí, podrthla charakter domu a plnila reperezentační i odpočinkovou funkci.
Městská zahrada
Městské okrasné zahrady se vyznačují omezeností prostoru. Cílem návrhu a realizace městské zahrady je vytvořit klidné místo uprostřed každodenního zhonu města. U městské zahrady je klademe veliký důraz na efektivní řešení omezeného prostoru. Městská okrasná zahrada by měla být odrazem osobnosti jejího majitele, kterou do naprosté dokonalosti ztvární zahradní architekt. Nároky zákazníků na městskou zahradu se velmi liší. Městká zahrada může mít tak podobu velmi jednoduchého funkčního celku, vtipně řešené multifunční zahrádky až po honosně řešená átria z velkým množstvím efektů a dekorace.
Okrasná zahrada je pro mnohé lidi místem odpočinku, místem, kde mohou zapomenout na hektický svět kolem sebe. Někteří lidé chtějí na zahradě pouze relaxovat, jiní zase potřebují na zahradě aktivně odpočívat – sekat trávu, plít záhonky, stříhat keře, hrabat listí… Pro každého zahrada skrývá jiný pojem, každý od ní očekává něco jiného. Proto je velice důležité si před realizací samotné zahrady určit jakou funkci bude daný prostor plnit a jak ho chceme využívat.
Uspořádání zahrady je vždy obrazem konkrétní funkce daného zahradního prostoru. Širokou škálu různých funkcí zahrady můžeme pro zjednodušení rozdělit do tří skupin. V prvé řadě je to význam a poslání hospodářské, dále mikroklimaticko-hygienické a konečně kulturně společenské. Tyto tři funkce se většinou v každé zahradě vzájemně kombinují a doplňují.
Hospodářská funkce
Pod tímto pojmem rozumíme především využití zahradního prostoru pro pěstování ovoce a zeleniny, vinné révy nebo jiných hospodářských kultur. Od této formy zahrad se postupně upouští, nejen že dnešní doba je hektická a lidé nemají příliš času ani chuti na těžkou práci na zahradě, ale i nabídka ovoce a zeleniny je na trhu obrovská (supermarkety, ale i čím dám víc oblíbené farmářské trhy). Ale co si budeme nalhávat, vlastní výpěstky jsou vlastní výpěstky. Navíc pozemky jsou stále menší a užitková zahrada se do nich prostě nevejde. Není ovšem nemožné do okrasné zahrady zakomponovat tu a tam nějaký ovocný strom, keře borůvek, brusinek nebo různých druhů bylinek. Naopak skloubení krásna s užitečným je častým řešením stále více zahrad.
Mikroklimaticko-hygienická funkce
Vhodně řešené vegetační prvky mají nesporný význam pro zlepšování mikroklimatických a hygienických poměrů prostředí, což nelze u zahrad přehlížet. Na zahradách by se měli dodržovat alespoň nejzákladnější pravidla řešení zeleně, může se tak radikálně zlepšit životní prostředí nejen v rámci jednotlivých zahrad, ale i v celých sídlištích jako celku.
Vegetační kryt půdy má velký vliv na množství odražených a pohlcených paprsků, a tím i na teplotu ovzduší. Rostlinný porost přijímá mnohem méně sluneční energie a tím také méně vyzařuje tepla. Porosty zeleně působí ve svém okolí jako prvek ochlazující. Odpočívat v letním parnu ve stínu stromu je mnohem příjemnější než ve stínu rozpálené kamenné zdi. Rostliny jsou také velmi důležité pro koloběh vody mezi půdou a ovzduším. Porosty zeleně nemají vliv pouze na regulaci vodního režimu mikroklimatu, ale i na velmi potřebné zpomalení oběhu vody v přírodě. V podmínkách našich zahrad jsou v tomto směru důležité travní porosty, které mají mnohem větší zasakovací schopnost pro srážkovou vodu než například půda bez zeleně. Zvýšení relativní vlhkosti vzduchu o 15% vnímá lidský organismus jako snížení teploty o 3,5 °C.
V podmínkách zahrad jde také o usměrnění horizontálního proudění vzduchu. Nepropustnými pásy označujeme husté, nepropustné výsadby plně zapojené v celém profilu. Je to například živý plot, řada jehličnanů, ale i zděná, dřevěná nebo skleněná stěna. Tyto prvky se ovšem hodí jen k ochraně menších lokalit jako jsou vlastní zahrady, zahradní terasy, zákoutí apod. Polopropustné pásy jsou takové výsadby, které mají v profilu asi 30% mezer. Jsou vytvářeny z opadavých listnáčů, kombinací vysokých stromů a nižších keřů. Polopropustné pásy se hodí k ochraně větších prostor, celých zahradních osad, čtvrtí apod.
Ovzduší v prostoru mezi zelenými porosty je celkově méně znečištěno prachovými částicemi než stejné ovzduší v prostoru bez vegetačních prvků. Listová plocha rostlin má určitou schopnost filtrace vzduchu. Tato schopnost je dána absolutním povrchem listů. Nejúčinnější jsou drobnolisté dřeviny a největší absolutní plochu má dobře udržovaný trávník. Dále rostliny filtrují vzduch tím, že prachové částice propadávají zelenými bariérami vlivem zpomalení větru. Proto není vhodné umísťovat velmi využívaná zařízení v blízkosti těchto bariér (prašnost u těchto bariér je zvýšená).
Rostliny jsou také velmi dobrými tlumiči hluku, účinně pohlcují zvukové vlny. Nejúčinnější tlumící účinek mají volně rostoucí sestavy stromů a keřů v kombinaci travnatých ploch. Některé rostliny mají také odpudivý vliv na řadu druhů hmyzu a mikroorganismů. Zelené plochy ovlivňují také ionizaci vzduchu a elektrické poměry v ovzduší. Významnou hygienickou funkcí je vliv zeleně na koloběh kyslíku. Například 1 hektar trávníku vyprodukuje za průměrných podmínek tolik kyslíku, kolik spotřebuje 10 dospělých osob za 1 den. Velmi důležitý je konečně vliv zeleně z hlediska jejího vztahu k mentální (duševní) hygieně člověka. Jde především o vnímání zelené barvy člověkem a dále o psychologický dopad výtvarných hodnot útvarů zeleně na duševno člověka. Při pozorování zelené barvy se lidské oko nejméně namáhá, lze tedy říci, že zrakový orgán pociťuje pohled na zelené rostliny jako odpočinek.
Kulturně společenská funkce
Zahrada při určitém uspořádání a vybavení může sloužit jako některé místnosti bytu k odpočinku, podávání jídel nebo k přijímání hostů. Zahradní prostor by měl především rozšířit obytné funkce a možnosti bytu. Obytnou funkci zahrady je třeba chápat jako podstatné zlepšení životního standardu obyvatel a intenzivnější a všestrannější využití obytných možností rodinných domků. Obytnost zahrady by se neměla brát jako přepych, ale jako prostá samozřejmost.
Důležitým předpokladem obytné hodnoty zahradního prostoru je jeho intimita. Pro dosažení naprostého pohodlí je zapotřebí určitého stupně soukromí. V podstatě jde o vytvoření určité optické izolovanosti zahrady od jejího okolí. Neznamená to však, že by měla být izolovaná celá zahrada, ale jen ty části, které potřebujeme.
Pro vytvoření neformální obytné hodnoty zahrady je důležitý vzájemný vztah zahradního prostoru a bytu. Byt a zahrada by spolu měly souviset. Jednak pohledově, jednak funkčně (obývák nebo kuchyně s terasou, východ z ložnice do intimního zákoutí apod.).
Zahrada musí být krásná. Máme-li se v zahradním prostoru cítit dobře a být plně spokojeni, nestačí k tomu pouhé pohodlí a účelnost. Celkové uspořádání zahrady musí být takové, abychom měli příjemný pocit z estetické souhry tvarů, barev světla a stínu a z celkové působnosti ostatních prvků, z nichž se zahradní kompozice skládá. Krásná zahrada nevznikne pouhým poskládáním krásných jednotlivostí, musíme řešit také jejich vzájemné výtvarné vztahy.
Zahrada se v prostoru a čase mění a vyvíjí. Není tedy neměnná a stabilní. Zahrada tak není nikdy hotova a dokončena (na rozdíl od staveb), vždy je jen v určitém stupni svého vývoje.
Navrhování okrasné zahrady je tedy do značné míry určitým kombinováním všech různě výtvarně působících principů a vlastností přírodního prostředí se stavbami, architektonickými doplňky i s vnějším krajinným prostředím, jehož cílem je vytvářet esteticky působivé celky v souladu s požadavky komplexně chápaného zahradního prostoru.
JAKOU ZELEŇ ZVOLIT?
JEHLIČNANY A STÁLEZELENÉ DŘEVINY
Nejvýznamnější vlastností této skupiny dřevin je stálost olistění, z níž vyplývá celoročně téměř neměnná výrazová působnost. Proto se velmi dobře hodí k maskování, uzavírání nežádoucích vyhlídek a vytváření intimního prostředí zahrad. Tvarované jehličnany nebo stálezelené dřeviny mohou tvořit rovné stěny, různé geometrické tvary, pravidelně členěné plochy apod. Mnohé jehličnany mají pravidelný tvar koruny (jedle, smrky, zeravy, cypřiše apod.). Tyto dřeviny působí většinou vážným dojmem, je to dáno převážně tmavě zeleným zbarvením, strnulostí růstu a minimálním pohybem jejich listů a větví. Proto jsou zvláště vhodné do míst, kde chceme zdůraznit jejich důstojnost, tento dojem však může vzniknout jen na základě vhodné sestavy většího množství rostlin těchto druhů. Lze je dobře využít k vytvoření kontrastů zahradním prostředí. Jehličnany jsou velmi dobrými dominantami zahrad.
OPADAVÉ LISTNÁČE
Tyto dřeviny jsou během roku výrazově mnohem proměnlivější a tedy i v určitém smyslu zajímavější. Jde především o výraznou proměnlivost během vegetace. U opadavých listnáčů vznikají např. známé jarní nebo podzimní efekty, dané většinou změnou barvy listů. Mezi těmito dřevinami nalezneme mnoho pestrolistých forem, které během vegetace vytvářejí trvalé barevné efekty. Barevnost a vůně květů dotváří dokonalé efekty stejně jako dřeviny s okrasnými plody. V zimním období může u mnoha opadavých dřevin vyniknout barevnost nebo charakter jejich kůry, trny, způsob větvení a mnoho dalších, esteticky vysoce hodnotných detailů. Listnáče působí lehčím a optimističtějším dojmem, proto se při zakládání zahrad používají častěji.
POPÍNAVÉ DŘEVINY
Některé druhy mají vlastnosti opadavých nebo stálezelených dřevin, mohou plnit i další funkce. Protože se téměř vždy pnou po nějaké opoře, tvoří bezprostřední spojení zahradní vegetace s architekturou příslušných zahradních staveb.
KVĚTINOVÉ VÝSADBY
Květiny představují jednu z nejvýznamnějších skupin rostlin pěstovaných na našich zahradách. Jsou nejdůležitějším zdrojem barevnosti zahradního prostoru, mohou vytvořit prakticky libovolná barevná seskupení. S ohledem na značně široký sortiment můžeme z výtvarného hlediska při vhodně sestaveném druhovém a odrůdovém zastoupení dosáhnou toho, že záhony plynule pokvetou po celou dobu vegetace, od předjaří až do úplného zámrazu.
Trvalky Mohou vytvářet naprosto samostatné celky s nejrůznější výtvarnou tematikou. Např. výsadby maximálně estetické k určitému datu (jaro, léto, podzim), výsadby znázorňující typickou květenu určitých krajinných prostor (vřesoviště, bažiny, skalní útvary) nebo tematická seskupení (modrý záhon, polštářová výsadba).
Letničky, dvouletky, cibulnaté a hlíznaté květiny U letniček je na rozdíl od trvalek jejich výtvarná působivost omezena jen na letní měsíce, je vhodné je sdružovat s jinými okrasnými rostlinami.
Cibulnaté a hlíznaté květiny svým květem vyplňují zejména období časného jara, dvouletky (macešky, sedmikrásky a pomněnky) pak pozdní podzim i časné jaro.
MOBILNÍ ZELEŇ
Jde o výsadby různých druhů rostlin v nádobách, které lze v prostoru zahrady dle momentální potřeby volně přemisťovat. Mohou to být například květinové mísy, nádoby s dřevinami nebo se skleníkovými rostlinami přezimujícími v interiéru.